Globální celní politika Donalda Trumpa v obchodní válce vykazuje pro Spojené státy počáteční ekonomické úspěchy do roku 2025. Zatímco odpor obchodních partnerů se z velké části neuskutečnil, americká vláda generuje značné příjmy prostřednictvím cel na dovoz z hlavních ekonomik. Celním konfliktem jsou postiženy společnosti jako Boeing, Apple a Tesla, stejně jako evropské korporace jako Volkswagen, Siemens, BASF, BMW a Adidas. Navzdory těmto příjmům představují dlouhodobé důsledky pro americkou ekonomiku značná rizika.
Trumpova obchodní válka: Masivní příjmy z cel na mezinárodní dovoz
Od začátku globální obchodní války 2. dubna 2025 se americká vláda spoléhá na rozsáhlá sankční cla vůči zemím, jako je Čína, EU, Velká Británie a Japonsko. Tato cla obecně dosahují 10 až 15 procent na téměř veškeré vývozní zboží z těchto regionů. Přestože jsou celní sazby nižší, než bylo původně oznámeno, tato strategie vede k výraznému zvýšení cel.
| Jen v roce 2025 očekává americké ministerstvo financí z těchto celních opatření příjmy přesahující 500 miliard dolarů. Podle amerického Federálního rozpočtového úřadu (CBO) by příjmy mohly v příštích deseti letech dosáhnout až 4 bilionů dolarů. Poradce pro obchodní politiku Peter Navarro dokonce odhaduje, že v tomto období dosáhnou 6 bilionů dolarů. Tyto příjmy naplní federální pokladnu a teoreticky vykompenzují daňové škrty, které Trump zavedl během svého funkčního období. | Země/region | Výše cla (v %) | |
|---|---|---|---|
| Podíl cla na dovozu | Velké zúčastněné společnosti | Čína | až 25 % (některé sníženy na 15 %) |
| 38 % měsíční hodnoty dovozu | Huawei, ZTE, Apple | EU | 10–15 % |
| přibližně 10 % | Volkswagen, Siemens, BASF, BMW, Adidas | USA (domácí ekonomika) | – |
–
Boeing, Tesla, Apple
Finanční dopad na federální rozpočty USA
Tyto dodatečné finanční prostředky povedou k citelnému přílivu hotovosti do amerického rozpočtu. Ministr financí Scott Bessent popisuje příjmy z cel jako významný příspěvek ke snížení rozpočtového deficitu, který v současnosti činí přibližně 2 biliony dolarů. Ačkoli očekávané příjmy nestačí k úhradě celkové dluhové zátěže ve výši přibližně 20 bilionů dolarů, jistě mohou kompenzovat část finanční zátěže.
Ekonomická rizika a celní zátěž
Ačkoli Trumpova politika generuje krátkodobé příjmy, je stále jasnější, že náklady se přenášejí na podniky a spotřebitele. Dovozní ceny rostou a mají inflační vliv, zejména u produktů mezinárodních společností, jako jsou Apple a Tesla, jejichž výroba se často spoléhá na komponenty z Číny a dalších postižených regionů. Další dopady jsou již měřitelné v inflaci v USA, která se v srpnu 2025 mírně zvýšila.
Petersonův institut mezinárodní ekonomie (PIIE) varuje, že plný dopad vyšších cel na americkou ekonomiku se projeví se zpožděním, protože společnosti mohou své zásoby stále používat za předchozí ceny. Tento opožděný nákladový efekt by mohl v dlouhodobém horizontu zpomalit hospodářský růst a dokonce vyvolat recese. Automobilové společnosti jako BMW a Volkswagen také přímo pociťují dopady zvýšení cel na dovážené díly.
Politická nejistota a právní výzvy
Další riziko vyplývá z nedávných právních rozhodnutí: Na konci srpna americký odvolací soud prohlásil mnoho Trumpových cel za nezákonné na základě pochybných odůvodnění z důvodu nouze. Trump se pokouší toto rozhodnutí zrušit u Nejvyššího soudu. Pokud tak neučiní, mohlo by to vést ke ztrátě značných celních příjmů a splátek dříve uložených cel, což by vedlo k výrazným narušením akciového trhu.
Tento vývoj zvyšuje ekonomickou nejistotu a mohl by zhoršit riziko dluhové krize. Navzdory rostoucí dluhové zátěži ratingové agentury jako S&P dosud nesnížily rating USA kvůli dodatečným celním příjmům. Ztráta těchto příjmů by však mohla mít významný dopad na jejich úvěruschopnost. Globální reakce a dopad na společnosti s mezinárodními vztahy Obchodní konflikty ovlivňují i nadnárodní společnosti. Společnosti jako Huawei a ZTE z Číny čelí omezení svých exportních příležitostí. Stejně tak společnosti jako BASF a Siemens v Německu musí počítat s nejistotami v dodavatelském řetězci a rostoucími náklady. V USA však letecký průmysl, zejména Boeing, částečně těží z protekcionismu, který posiluje domácí produkci.Na evropské straně politické hlasy kritizují Trumpovu obchodní strategii, například prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, která nenápadně poukazuje na rizika pro globální ekonomiku. Další informace o možných sankcích proti jiným zemím, jako je Moskva, naleznete na
tomto odkazu . Kritické zhodnocení Trumpových ekonomických strategií naleznete také v
