12. července 2018 čelilo NATO jedné z největších výzev za poslední desetiletí. Během mimořádné schůzky v Bruselu americký prezident Donald Trump pohrozil odstoupením z transatlantické bezpečnostní aliance, pokud evropští členové rychle nezvýší své vojenské výdaje na cíl 2 procent. Jens Stoltenberg, tehdejší generální tajemník NATO, ve svých nedávných pamětech poskytuje podrobný vhled do napětí a jednání, která formovala tuto krizi důvěry a položila základ pro dnešní zvýšení výdajů na obranu na 3,5 procenta a více.

Krize NATO 2018: Stoltenbergova zpráva o Trumpově ultimátu a důsledcích

Americký prezident vydal jasné ultimátum: Členové NATO musí výrazně zvýšit své výdaje na obranu buď okamžitě, nebo do 1. ledna. Jinak si USA „udělají, co chtějí“. Během summitu panovala napjatá atmosféra, zejména kvůli Trumpově neustálé kritice německých vojenských výdajů a jeho závislosti na Rusku prostřednictvím plynovodu Nord Stream 2.

Stoltenberg popsal dramatické okamžiky, kdy Trump summit téměř opustil, což mohlo znamenat historický konec aliance. Zásah kancléřky Angely Merkelové a dalších evropských lídrů však prezidenta přesvědčil k setrvání, čímž byla zajištěna další existence NATO.

Role Angely Merkelové ve stabilizaci vztahů v rámci NATO

Merkelové obratný zásah na schůzce pomohl zmírnit napětí, a to i přes to, že zdůraznila, že rozhodnutí o výdajích na obranu je v pravomoci Bundestagu. Její argument, že Německo je již druhým největším přispěvatelem vojsk do NATO a splnilo svou povinnost poskytovat pomoc i přes omezené finanční příspěvky, rezonoval s dalšími evropskými lídry, například s Emmanuelem Macronem.

Trumpovy výzvy ke zvýšení vojenských výdajů na čtyři procenta ekonomického výkonu se však setkaly se skepticismem. Diskuse zdůraznily základní krizi důvěry mezi USA a Evropou ohledně sdílení zátěže v rámci aliance.

Dlouhodobý dopad: Od krize důvěry k novým cílům vojenských výdajů

Události roku 2018 vedly v následujících letech k významným rozhodnutím. Původně dohodnutý cíl dvou procent byl zvýšen na 3,5 procenta v oblasti tvrdých vojenských výdajů plus dalších 1,5 procenta na související oblasti, jako je kybernetická obrana a infrastruktura. Ruská agrese proti Ukrajině od roku 2022 dále zvýšila povědomí o vojenských slabinách Evropy.

Německo vyslalo v roce 2021 jasný signál zvláštním fondem ve výši 100 miliard eur na posílení Bundeswehru. Země NATO poté téměř jednomyslně zvýšily své výdaje na obranu, což bylo vyvoláno rostoucími bezpečnostními obavami v Evropě a transatlantickém světě.

Krize důvěry jako hnací síla dalekosáhlých reforem

Stoltenbergovy paměti ukazují, jak Trump označil USA za nepostradatelné, ale dříve NATO za „zastaralé“. Navzdory ostrým slovům se aliance nakonec vyvinula pod tlakem prezidenta. Potřeba zdravé rovnováhy v transatlantických vztazích byla stále více uznávána.

V červnu 2025, pod vedením Stoltenbergova nástupce Marka Rutteho, NATO obnovilo své závazky adekvátně reagovat na vyvíjející se globální hrozby. Rutte již na summitu v roce 2018 převzal roli zprostředkovatele a sehrál klíčovou roli při zmírňování Trumpova konfliktního postoje.	Rok	Vojenské výdaje jako % HDP (Evropa)	Pořadí USA v oblasti obranných výdajů
Zvláštní události	2018	1,2 %	1
Trump hrozí odchodem z NATO	2021	2,0 % (Německo s pomocí zvláštního fondu)	1
Spuštění zvláštního fondu pro Bundeswehr	2025	3,5 % (cíl)	1

Nejen 2 %, ale 5 % celkových schválených výdajů Navzdory napětí zůstává závazek USA klíčový pro evropskou bezpečnostní politiku.Více se o politické dynamice dozvíte zde.

Ekonomické a bezpečnostní dimenze transatlantického obranného partnerství

Debaty o vojenských výdajích odrážejí hlubší otázky týkající se sdílení zátěže v rámci transatlantického vztahu. USA trvají na tom, aby partnerské státy přispívaly svým spravedlivým dílem, aby neohrozily stabilitu bezpečnostní aliance. Evropa reagovala postupným zvyšováním svých výdajů na obranu a investicemi do oblastí, jako je kybernetická obrana, které nabývají na významu v moderní bezpečnostní architektuře. Tato finanční reakce je úzce spojena se strategickými výzvami, jako jeruský vliv a debata o Nord Streamu 2.

NATO není jen vojenská aliance, ale klíčový faktor politické stability a bezpečnosti v Evropě a Severní Americe.	Dimenze	Relevance pro NATO 2025
Příklad	Vojenské výdaje	Zvýšení financování konvenčních ozbrojených sil a kybernetické obrany
Zvláštní fond EU pro Bundeswehr	Politická stabilita	Základní pro důvěru mezi členskými státy
Soudržnost navzdory Trumpovým hrozbám	Bezpečnostní spolupráce	Rozšíření společných obranných projektů

Spolupráce v oblasti kybernetické obrany a infrastruktury Úzká koordinace mezi USA a Evropou zůstává klíčová. Základní informace o politickém vedení USA naleznetezde

. Zdroj: